Co se naučíš, když se 30 dní díváš na svůj odpad?

Tímto příspěvkem jsme si na začátku listopadu stanovili psychicky poměrně náročnou výzvu. My, Rifuzlarji, jsme se rozhodli, že budeme 30 dní v kuse fotit a zveřejňovat Rifuzlovy odpadkové koše.

Tím jsme si nastavili zrcadlo, abychom viděli, kolik odpadu Rifuzl skutečně produkuje. A protože nechceme nic skrývat, Klara zveřejnila fotografie košů, které prodavačky každý den vyfotily, v příbězích na Instagramu („story“), spolu s krátkým vysvětlením, co v nich je.

Protože se domnívám, že každá výzva má smysl pouze tehdy, pokud se z ní něco naučíme, prošel jsem všechny fotografie, vaše dotazy i komentáře. Následují ponaučení, která jsme si během 30 dnů s odpadkovými koši odnesli:

Za prvé: účtenky a nálepky z váhy patří do smíšeného odpadu. A toho se u nás nashromáždí opravdu hodně!

Tato skutečnost překvapila i mnohé z vás. Účtenky a štítky z váhy se tisknou na termopapír a termální štítky. Tenká plastová vrstva, která je citlivá na teplotu, však obsahuje BPA (resp. BPS – bisfenoly). Z tohoto důvodu nelze účtenky recyklovat jako běžný papír a patří do směsného komunálního odpadu. Ze stránky noprintZ:

Věděli jste, že většina účtenek je potažena nebezpečnou látkou BPA, která patří mezi endokrinní disruptory a je nebezpečná pro naše zdraví? Kvůli obsahu BPA navíc není možné účtenky ani recyklovat.

zdroj: noprintZ

Další zdroj najdete na facebookovém profilu společnosti Snaga Marib

Co s tím uděláme?

• Faktury: již dlouho jsme plánovali výměnu programu pro vystavování faktur. Jedním z kritérií při výběru nového dodavatele bylo, aby program umožňoval bezpapírové vystavování faktur. Pracujeme na tom, aby naši zákazníci již někdy koncem zimy mohli dostávat faktury od Rifuzu prostřednictvím aplikace noprintZ – bez tisku a bez odpadu! ?
• Štítky:
  • O 67 % zmenšíme velikost štítků, které tiskne naše váha pro vážení hmotnosti obalu – tento projekt již probíhá a doufám, že ho dokončíme ještě v tomto roce. Až změníme velikost štítků, ověřím také u našeho nového dodavatele štítků, zda existují štítky bez BPS (i když dražší).
  • V dlouhodobém horizontu plánujeme, že se štítků zcela zbavíme a použijeme jiný způsob ukládání a přenosu informací o hmotnosti obalu z váhy k pokladně. O konceptech tohoto řešení jsem již hovořil s Miho z Institutu 404, jedná se však o rozsáhlejší projekt, na který zatím nejsme připraveni.
  • Doporučujeme ti, abys nálepky na svých sklenicích a nádobách nechal, aby je příště nebylo nutné znovu vážit a tisknout nálepky. Nálepky většinou na nádobách zůstanou i po umytí v myčce. Ještě dva tipy:
    1) pokud máš více stejných sklenic/nádob, zvážíš pouze jednu,
    2) nádoby zvážíš jednou a štítky si uložíš do peněženky, přičemž na štítek napíšeš, o kterou sklenici/nádobu se jedná.

Za druhé: pokud prodáváš čerstvé produkty, spousta věcí začne hnít

V listopadu byla nabídka čerstvého ovoce docela pestrá: většinu času jsme měli v nabídce mandarinky, kaki a kiwi. Protože mandarinky nejsou ošetřeny na povrchu, začnou rychle hnít. Čerstvé produkty kontrolujeme co nejčastěji a ty, které začínají hnít, rychle vyřazujeme, aby nenakazily ostatní. Pokud jsou mandarinky trochu shnilé, sníme je v obchodě k svačině, nebo si je Manca přinese domů a sníme je spolu. Ty opravdu zkažené pak putují přímo do bioodpadu.

V organickém odpadu se každý den ocitly také (recyklovatelné a kompostovatelné) ručníky na ruce.

Co s tím uděláme?

• Zkažené ovoce: v tomto případě je to dvojsečná zbraň. Samozřejmě nechceme, aby se potraviny kazily a vyhazovaly. K prevenci hniloby se však používají prostředky pro povrchovou úpravu a takto ošetřené ovoce nechceme v Rifuzlu prodávat. Zastáváme názor, že je lepší, aby jablka byla pěstována a skladována co nejpřirozeněji, i když některé z nich kvůli tomu shnijí a skončí v bioodpadu. Koneckonců je to přirozené.
  K snižování množství odpadu z ovoce a zeleniny však můžeš výrazně přispět tím, že využiješ náš objednávkový formulář. Výhod je toliko, že je těžké je všechny vyjmenovat najednou: určitě dostanete objednané zboží (nezůstanete bez něj), my přesně víme, kolik objednat, a jakmile zboží dorazí k nám, pošleme vám SMS, abyste si ho přišli vyzvednout (čerstvější už to být nemůže) …
• Uteráky: kdyby to bylo na nás, používali bychom výhradně pratelné bavlněné utěrky a ručníky. Jako potravinářský podnik se však musíme řídit také legislativou (HACCP), která stanoví, že musíme používat jednorázové utěrky. Proto používáme recyklované utěrky Lucart eco natural, které nakupujeme od společnosti Valtex (která je rovněž členem ekologické iniciativy). Tímto způsobem splňujeme jak požadavky potravinářských provozů, tak i zásadu nákupu recyklovaných a kompostovatelných utěrek.

Za třetí: Rifuzl přesto produkuje určité množství plastového odpadu

To je možná skutečnost, která v této výzvě mnohé nejvíce šokovala nebo zarmoutila.

Nikdy jsme netajili, že i v Rifuzlu vzniká nějaký plastový odpad. Jak však vyplývá z výše uvedeného rozhovoru, mnozí si sami vytvářejí ideální představu o Rifuzlu, kde se žádná z věcí, které u nás prodáváme, „nedotkla“ plastu.

A teď přichází moment pravdy:

Některé výrobky přicházejí do Rifuzlu zabalené v plastu.

Vím, že očekáváš (a zároveň je to i naše povinnost), že Rifuzl bude co nejvíce dbát na ochranu přírody. Za to ti děkuji, protože to znamená, že ti na tom záleží a že jsi kritický vůči naší práci. To je dobře a my se chceme těmto očekáváním co nejvíce přiblížit.

Zároveň je však naší osobní povinností – mojí i Mančiny (a přáním mnoha lidí) – zajistit, aby Rifuzl dlouhodobě přežil. Se všemi těmito protichůdnými přáními a zájmy se pak pohybujeme mezi tvými očekáváními, naší vizí a velmi konkrétními pravidly trhu (mimo určité rámce světa se v tuto chvíli nemůžeme dostat, i kdybychom jakkoli chtěli). Nakonec jsme ale také realisté: Rifuzl je firma a pro všechny dobré změny, které již děláme a které ještě chceme v tomto světě uskutečnit, je nezbytnou podmínkou to, že existujeme (jinými slovy, že „nezkrachujeme“).

Rifuzl, tak jak ho známe dnes, není cílem, ale cestou k cíli. Stejně jako je cestou každého jednotlivce a následně i společnosti jako celku posunout se ze současné slepé uličky konzumu, populačního růstu a neomezeného ekonomického růstu k udržitelnějšímu způsobu života.

V tomto světle objednáváme i výrobky, které k Rifuzlu dorazí zabalené v plastových sáčcích, protože nás zákazníci laskavě prosí, abychom tyto výrobky měli. O tomto tématu bych mohl psát ještě hodiny a hodiny, ale prozatím stačí, když se podíváme na další odpadky. ?

Co jsme v této souvislosti již udělali?

• Ve velké většině spolupracujeme s místními pěstiteli a dodavateli. K dovozu ze zahraničí (jedná se o potraviny, které jsou zabaleny v plastových sáčcích již někde daleko od regálů Rifuzlu) se uchylujeme pouze v případech, kdy takové produkty nelze sehnat lokálně (různé ořechy, obiloviny a sušené ovoce, které u nás nerostou, …). To odráží i naše zásady nabídky.
• Vyzýváme tě, abys nakupoval místní produkty, místo abys poptával dovážené, jako jsou např. indické ořechy. Až poptávka po dovážených produktech výrazně poklesne, rádi je z nabídky vyřadíme. Výrobky, které jsou doslova „zero waste“ (ve smyslu plastového odpadu od pole až po Rifuzl), jsou pouze jednoduché místní výrobky. Příklady produktů, které opravdu nikdy nebyly zabaleny do plastového obalu, jsou: olej (dostáváme od pěstitelů ve vratných kovových sudech), místně sušené ovoce, ovocné šťávy, med, kaše, krupice, vločky, semena atd.
• V internetovém obchodě postupně označujeme stále více produktů tím, odkud pocházejí, jakým způsobem jsou vypěstovány, kdo je pěstuje a jak se k nám dostávají zabalené, a zda při tom vzniká nějaký odpad.
• To je přímá odpověď na výše uvedený rozhovor se Špelou: z mnoha hledisek je pro životní prostředí stále mnohem lepší koupit si produkt na váhu v Rifuzlu, i když k nám dorazil v plastovém sáčku:
  • Psychologický pohled: svými činy podporuješ (nebo brzdíš) změnu ve společnosti. Pokud si v běžném obchodě koupíš stejný výrobek v plastovém sáčku s výmluvou: „Vždyť je to stejné, jako kdybych si ho koupil v Rifuzlu, protože tam ho taky balí do plastu,“ podporuješ status quo. Je to podobné, jako kdybys obhajoval, že na oběd hodíš polévku, brambory, řízek, salát a dezert do mixéru a všechno to rozmixuješ – protože se to v žaludku stejně všechno promíchá. Je ti to opravdu jedno?
  • V celkovém kontextu se stále vyprodukuje mnohem méně odpadu. Nějaká firma nakupuje arašídy ve stejných plastových sáčcích od stejného dodavatele, jako je kupujeme my, a poté je přebaluje do menších, „značkových“ sáčků určených na regály v obchodech. Samozřejmě jsou arašídy jen příkladem. Takto se přebaluje většina potravin, které vidíš v obchodech v plastových obalech. Nákupem u nás tedy výrazně snížíte množství odpadu. Objednáváme balení o hmotnosti 10 až 25 kg (v závislosti na druhu potraviny). 25 kg indických ořechů (1 velký pytel pro přepravu a skladování) daná firma přebaluje do 250 malých sáčků po 100 g. V Rifuzlu však tento odpad nevzniká. To má přece smysl, co říkáš?
  • Pokud je to možné, hledáme pro plastové (a jiné) pytlíky způsob, jak je znovu využít (darujeme je zemědělcům-dodavatelům, zaměstnanci je používají doma jako pytle na odpadky, darujeme je vám, zákazníkům, darujeme je různým organizacím a akcím zaměřeným na sběr odpadků v přírodě atd.).
  • Pokud se někdy opravdu nahromadí příliš mnoho plastových sáčků, správně je vyhodíme a pevně věřím, že tato část našeho odpadu se skutečně recykluje. Proč? Na seminářích, kulatých stolech a akcích věnovaných odpadu a udržitelnosti, na které jsem byl několikrát pozván nebo kde jsem přednášel, jsem se dozvěděl, že velké obalové materiály (právě tyhle velké plastové přepravní tašky) dosahuje na trhu s odpady nejvyšší ceny, protože je zdaleka nejjednodušší a nejrozumnější ji skutečně recyklovat v pravém slova smyslu. Jedná se o velký kus homogenního, čistého materiálu, a proto je to možné. Menší kousky plastu a obaly, které jsou potištěné, znečištěné, smíchané s jiným odpadem a složené z více různých materiálů nebo více různých částí plastu, nelze smysluplně recyklovat. Možná v laboratoři, ale ne v praxi. Kdokoli ti „prodává“ teorii, že s jednorázovými plastovými obaly v domácnosti je vše v pořádku a že se dají recyklovat, buď nezná realitu, nebo ti přímo lže do očí a klame tě. O bioplastice ani nemluvím…

Ať se to může zdát jakkoli protichůdné, i já se někdy stavím na stranu zastánců plastů. Není fér házet všechno do jednoho koše (v doslovném i přeneseném smyslu?). Ve skutečnosti je podle mého názoru plastový sáček prozatím pro určité potraviny (kontext) a pro určité přepravní trasy (kontext) nejlepším kompromisem pro přepravu potravin. Když se podívám na celkový obraz, vidím totiž mnoho důvodů, proč je použití plastu díky jeho vlastnostem v určitých situacích jedinou logickou volbou: chrání potraviny před vlhkostí, hlodavci a jinými škůdci, zachovává jejich vůni a chuť, je velmi lehká pro přepravu, má nízkou výrobní cenu atd.

To samozřejmě neznamená, že ji najednou obhajuji. Říkám pouze, že smysluplnost jejího použití závisí na okolnostech. A existují okolnosti, kdy je logické ji použít.

Za čtvrté: kdybychom nepracovali bezpapírově, mohli bychom se po papíru sáňkovat??

Papír má dnes ve světě „zero wasterů“ mnohem méně negativní konotaci než plast. A to z dobrého důvodu: v přírodě se rozkládá rychleji a ve větší míře se recykluje. Stále je však nutné pokácet nějaké stromy, použít určité množství chemikálií a energie, abychom ze dřeva získali papír.

V Rifuzlu se ze dvou důvodů mimořádně snažíme, aby naše činnost byla v co největší míře elektronická a bezpapírová. Máme pro to hlavně dva důvody: ekologický a praktický. Víš, kancelář Rifuzlu je náš jídelní stůl doma (tam pracuje Manca) a stůl v ložnici (tady pracuji já – a také píšu tento článek). Kdybychom všechny faktury a ostatní dokumentaci archivovali v tištěné podobě, už dávno bychom s Mancou neměli kde jíst a spát. Proto jsme už velmi brzy začali naše dodavatele „otlačovat“, aby nám všechny dokumenty posílali elektronicky. S většinou jsme neměli problémy, u některých to bylo těžší, ale obecně bych odhadoval, že produkujeme nejméně o 90 % méně papírového odpadu, než bychom produkovali, kdybychom s Mancou netrvali na elektronických dokumentech. Připadá mi šílené, že v roce 2020 ještě někdo posílá faktury poštou ?. Na druhou stranu to chápu, staré zvyky se těžko mění. ?‍♂️

Protože se nám hromadí i spousta menších kousků papíru a odstřižků, holky v obchodě z nich vyrábějí obálky (na ukládání výpisů z terminálu nebo na zasílání dárkových poukazů), vizitky, cenovky, lístky na poznámky, …. Ale i přes veškerou snahu se jich nashromáždí víc, než sami potřebujeme.

Až do chvíle, kdy Marcela v jednom shrnutí směny napsala:

Jedna paní navrhla, že bychom mohli mít i nějaké kartičky, jako je tahle – „Zvládnu všechno“, nebo nějaké roztomilé, které by se daly přiložit k dárku nebo na které by se dalo něco napsat.

Marcela, v jednom souhrnu směny na Slacku

Z nápadu se zrodil další nápad, až se z toho stal mini projekt. Tamara z odpadních kousků krabic, papíru a provázků vyrobila ty nejroztomilejší jedinečné přáníčka k Novému roku nebo jen tak, pro hezká přání: ?❄️

Shrnutí papírového odpadu:

• Trochu agresivně „tlačíme“ na to, aby s námi všechny firmy obchodovaly výhradně elektronicky.
• Papírové tašky, ve kterých přicházejí dovážené potraviny (těch je neúměrně více než těch v plastových taškách), se snažíme zachránit před popelnicemi tak, že je používáme na bioodpad, jako výplň při zasílání balíků, nebo je dáváme zákazníkům, aby si je odnesli jako sáčky na bioodpad.
• Kartonové krabice, ve kterých dostáváme některé výrobky ze zahraničí (například zubní pasty Georganics a holicí strojky Muhle), používáme k zasílání balíčků z internetového obchodu nebo je darujeme dál.
• Kartičky, které vyrobila Tamaraaa, jsou vyrobeny z odpadních kousků papíru, kartonu a provázku. Každá z nich je jedinečná a když si ji koupíte, podpoříte tím ruční práci slovinské designérky a seniory, kterým v rámci projektu Vida pomáhá organizace Humanitarček.

Za páté: do košů Rifuzlu končí i odpad, který nevznikl v Rifuzlu

Letos na jaře jsme s Mancou v rámci dvou akcí upravily okolí obchodu a mimo jiné jsme vdechly nový život několika starým betonovým korytům. Nyní se o ně starají Rifuzlarové a i když jsou v nich zasazeny rostliny, kolemjdoucí si je zjevně pletou s odpadkovými koši. Naše zaměstnankyně z nich tak sbírají plastové lahve, nedopalky, krabičky od cigaret, plechovky a plastové kelímky „to-go“.

Vysvětluji si to tak, že je to prostě součást naší kultury. Psali jsme na městský úřad, aby v našem okolí přidali ještě nějaké odpadkové koše, ale několikrát za sebou mi tvrdili, že to územní plán nepředpokládá a že koše jsou v této části města rozmístěny dostatečně často. Mysli si o tom, co chceš. Já si myslím, že ti, kdo pracují na územním plánu, by měli trochu častěji chodit do terénu a mluvit s lidmi z okolí, které plánují.

Za šesté: pokud nešikovné prstíky rozsypou jídlo na zem, musí se to vyhodit do koše

Tímto příspěvkem jsme chtěli upozornit, že ti z vás, kteří k nám přicházíte poprvé a ještě nejste zvyklí nakupovat do vlastních obalů, raději počkejte asi minutu, než se vám prodavačka bude moci věnovat a pomůže vám naplnit nádoby:

S těžkým srdcem totiž vyhazujeme do bioodpadu jídlo, které se rozsype po podlaze. No, abych byl upřímný, něco se nám podaří zachránit: naše fenka Gili s radostí sní všechny těstoviny, které se vysypou v Rifuzlu a které Manca přinese domů. Rozsypaná zrna pak schováváme pro Božidarovy slepice, které pod Lisou pilně snášejí vajíčka, která prodáváme v Rifuzlu.

ALE POZOR! To, co je napsáno výše, není výmluva, abyste teď mohli těstoviny a obiloviny rozsypávat, jak se vám zlíbí. O Gili a slepičky se postaráme, aby neměly hlad.

Ať žije #30dniKosevZaSmeti!

V oznámení o naší 30denní výzvě jsem ji nazval „30 dní košů na odpadky“ a tím jsem spustil hashtag #30dniKosevZaSmeti. Cílem je, abychom v této výzvě nebyli my, Rifuzlarji, sami, ale abychom povzbudili i někoho dalšího, aby udělal totéž.

Jak vidíš, vyplatilo se to, protože jsme se hodně naučili, získali nové nápady a možná dokonce někoho nadchli. Povedlo se nám to? K výzvě se připojila naše digitální správkyně Klara, která píše svůj blog Curry and Love. Zde si můžeš přečíst, jaké měla s touto výzvou zkušenosti. Pravděpodobně brzy uděláme něco podobného i my s Mancou s naším domácím košem – pokud tě to samozřejmě zajímá?

Další na řadě jsi ty! Začni ještě dnes svou 30denní výzvu, foť a zveřejňuj své koše, označ je hashtagem #30dniKosevZaSmeti a přiměj i ostatní, aby se zapojili do snižování množství odpadu! ?