Ceny v Rifuzlu

Pojďme si tentokrát promluvit o tom, o čem obchodníci obecně neradi mluví – o cenách. Jelikož však nemám co skrývat, rád se podělím o stanovisko společnosti Rifuzl k naší cenové politice a zodpovím několik otázek, které se neustále opakují.

Článek vznikal dlouhou dobu, protože jsme se nemohli vyhnout různým komentářům ohledně cen. Zejména v prvních měsících po otevření se často stalo, že někdo „zabloudil“ do obchodu, našel nějaký speciální výrobek z vyšší cenové kategorie a s poznámkou: „Páni, to máte ale vysoké ceny!“ z obchodu vyběhl.

A ano, samozřejmě jsme si tyhle komentáře s Mancou zpočátku velmi brali k srdci, ale čím více času ubíhalo, tím méně jich bylo a čím dál více se objevovaly pochvaly ohledně samotného obchodu, konceptu i cen. Na otázky typu: „Proč máte takové ceny?“ nebo „Proč je [vložte libovolný výrobek] u vás dražší, než ho seženu v [vložte libovolný levný obchod]?“ neexistuje jednoznačná odpověď, a především se na ně obvykle nedá odpovědět jednou větou.

Po necelém roce existence mi připadá správné, abych si udělal čas a odpověděl na některá otázky, které mi často kladli návštěvníci v obchodě, ale také v komentářích a zprávách po celém internetu.

„Jak to, že jsou u vás ceny vyšší, když jsou výrobky bez obalu?“

Velmi dobrá otázka, protože se zdá logické, že pokud kupujeme pouze produkt bez obalu, mělo by to být levnější. I my s Mancou jsme se mylně domnívali totéž, než jsme začali jednat s dodavateli o tom, že konkurenceschopnost cen v Rifuzlu zajistíme především díky absenci jednorázových obalů. Ale mýlili jsme se. A mýlit se je lidské.

Prvním důvodem, proč výrobky bez obalu nejsou levnější než balené, je to, že plastový obal je dnes prakticky zadarmo a ve většině případů představuje zcela zanedbatelnou nákladovou položku. Plast se vyrábí z ropy, přesněji z frakce, která je v rafinérii odpadem, ale kterou lze použít k výrobě různých druhů plastů. Cena plastu (v doslovném smyslu, nikoli v přeneseném smyslu, jak naznačuje název dokumentárního pořadu RTV SLO) pro obaly je tedy mimořádně nízká, prakticky nulová.

Dalším důvodem je, že dnes je již mnoho procesů při výrobě potravin automatizováno a součástí automatizace je i balení. Automatizace výroby umožňuje levnější výrobek, protože není nutné platit lidi za ruční balení. Větší podniky dnes používají stroje, které automaticky balí do plastových obalů, a proto u nás jejich výrobky vůbec nemůžeme nabízet, protože ještě nejsme dostatečně velkým partnerem pro spolupráci s nimi. A protože legislativa zatím neomezuje ty, kteří takovým obalem znečišťují životní prostředí, resp. neodměňuje ty, kteří by investovali do ekologicky vhodnějšího obalu (skleněné, vratné, prodej v sypaném balení), jsme prozatím stále uvězněni v začarovaném kruhu. Naštěstí se na obzoru rýsují systémová řešení, která to v příštích letech změní, ale o tom jindy.

Pro naši spolupráci tedy prozatím zůstávají vhodní menší, místní výrobci a pěstitelé. Ti, jejichž výrobky již nyní získáváte zabalené v udržitelném obalu, a ti, kteří nemají automatizovanou výrobu a mohou se proto přizpůsobit požadavkům našeho obchodu. To však zároveň znamená, že jsme omezeni pouze na poměrně specifický trh dodavatelů pro náš obchod.

Za třetí je třeba zmínit, že lidé často srovnávají jablka s hruškami, a to prostě nejde. Naše nabídka je proto, že s místními výrobci je možné se dohodnout na spolupráci, při které nevzniká odpad ani jiné negativní dopady na životní prostředí, omezena na produkty střední a vyšší kvality, a tomu odpovídá i cena. Dodavatelé, kteří s námi spolupracují, jsou spravedlivě odměňováni. Velkou část naší nabídky tvoří také produkty z ekologického zemědělství, které jsou již samy o sobě dražší (nižší výnosy, větší riziko).

Pro ty, kteří se zajímají o ceny a finanční stránku obchodu bez obalů, jsou zde ještě dva články od The Clean Kilo (Velká Británie) a Trash is for Tossers (USA). Pod vše, co je zde napsáno, se můžeme podepsat i my.

Konkrétní srovnání: jednorázové plastové obaly a vratné skleněné obaly

Máme dodavatele, kteří balí výrobky do skla, sklo zpětně sbírají, umývají a připravují k opětovnému použití. Takovými příklady u nás jsou například Ekosirarna Kukenberger nebo Veganka (a mnoho dalších, ale tyto dva jsem chtěl zvláště vyzdvihnout, protože se nedávno rozhodly, že i přes vyšší náklady a více práce zcela přejdou na vratné obaly). Podívejme se na srovnávací tabulku, kde všude vznikají náklady ve srovnání s prodejem v jednorázových plastových obalech:

Z výše uvedené srovnávací tabulky se na první pohled zdá nesmyslné, abychom se vratnými obaly vůbec zabývali. Zapomněli jsme však alespoň na jeden aspekt: na ten méně viditelný aspekt, na ten účet, který nám vystavuje naše planeta. Toni Kukenberger v e-mailu zaslaném všem obchodům, se kterými spolupracuje, na závěr oznámil, že přechází na 100 % skleněných obalů, a napsal:

A lépe než takhle to nedokážu vyjádřit. Ještě lepším řešením by bylo mít myčku na skleněné nádobí, jak jsem to veřejně sdílel na svém profilu.

„U farmáře/na trhu/při společném nákupu seženu tenhle výrobek levněji.“

I tuto poznámku občas slýcháme, často v jízlivém tónu, jako by se říkalo: „Jak si Rifuzl troufá prodávat tento produkt dražší, než ho prodává farmář na své farmě nebo na stánku!“ Je to však neopodstatněné. U menších pěstitelů, kteří prodávají výhradně na trhu, v rámci komunitního nakupování nebo přímo na farmě, je logické, že tam jejich produkty koupíte levněji (ale ani to neplatí vždy!). Od těchto zemědělců jsme s Mancou nakupovali ještě předtím, než jsme otevřeli Rifuzl; mají menší množství, které dokážou celé prodat, a často nám své produkty prodávají za stejnou cenu, za jakou je kupuje kdokoli jiný.

Proč mi tedy nepřipadá sporné, že od nich nakupujeme a v obchodě prodáváme za vyšší cenu? Protože věřím, že Rifuzl přináší značnou přidanou hodnotu, a to tím, že:

• máme otevřeno 6 dní v týdnu, od rána do večera, a ty tak máš větší svobodu v tom, kdy jdeš nakupovat (většina pracujících lidí nikdy nestihne navštívit trh, který je otevřený jen dopoledne),
• pro mnohé z nás jsme na pohodlném, stálém místě (bezplatné parkování, blízkost veřejné dopravy atd.),
• na jednom místě můžete vyřídit celý nákup a najdete zde více než jen na trhu nebo na farmě, což znamená méně cestování, méně času a plánování na nakupování, a tudíž více času na věci, které jsou v životě důležitější (nebudu naznačovat, o co všechno jde, ale jsem si jistý, že si v mnoha ohledech užijete víc než nakupování).

Někteří raději celé dny počítávají, hledají slevové kupóny a jezdí do 6 různých obchodů a ještě na trh, aby všude nakoupili to, co je tam nejlevnější. Takoví lidé si do Rifuzlu zajdou i pro nějaký konkrétní produkt, který se podle jejich analýzy trhu ukázal jako nejlepší nákup právě u nás. Každý se rozhoduje sám, ale podle mého skromného názoru lze čas využít lépe, a navíc velmi pochybuji o ekonomické i ekologické smysluplnosti takového jednání.

Jak si sám vyjednáš lepší cenu?

Díky tomu, že Rifuzl roste díky vašim pravidelným nákupům, máme také stále větší vliv na dodavatele a s růstem získáváme lepší nákupní podmínky. Ekonomové tomuto jevu říkají ekonomika rozsahu. A ten, kdo z tohoto efektu těží nejvíce, jsi právě ty. Jak? Výhodnější podmínky, které získáváme díky větším nákupním objemům, promítáme v Rifuzlu do našich prodejních cen, což v praxi znamená, že ceny naší nabídky postupem času klesají.

V Rifuzlu nenajdete akční zboží (s výjimkou produktů s kratší dobou trvanlivosti), věrnostní karty a ani nemáme v úmyslu v budoucnu lákat zákazníky do obchodu takovými manipulativními praktikami. Ceny produktů jsou reálné a nejsou uměle nadhodnoceny, aby je pak bylo možné zdánlivě snížit pomocí slev a akcí. Jinými slovy, ceny jsou nastaveny tak, abychom pokryli provozní náklady a zajistili si přežití. A díky úsporám z rozsahu, ale především proto, že děláme něco dobrého a vy, zákazníci, nás v tom podporujete, budou ceny u nás v průměru klesat.

Konkrétní příklad: zatímco píšu tento článek, Manca v Rifuzlu právě mění cenu lyofilizovaného ovoce – produktu, který mnozí z vás milujete. V loňském roce to byla novinka na trhu a náš dodavatel Majini Hrustljavčki s tímto obchodem teprve začínal. Od zemědělců odkoupili a lyofilizovali menší množství různého ovoce. Vzhledem k tomu, že poptávka po tomto produktu v našem obchodě byla velká, nakoupili letos ovoce v mnohem větších množstvích, což znamená, že také získali výrazně nižší cenu. Díky tomu nám mohli nabídnout výhodnější nákupní cenu.

Obchodník má v takové situaci tři možnosti. Může nechat cenu výrobku na regálu beze změny a rozdíl z lepších nákupních podmínek si strčit do kapsy. Může inzerovat slevu na tento produkt a tím se pokusit přilákat do obchodu více lidí. Nebo může transparentně a bez okolků snížit cenu produktu a tím odměnit své zákazníky za jejich věrnost.

Pro tuto poslední variantu se rozhodujeme my, a to znovu a znovu.

Cena lyofilizovaného ovoce, která dosud činila 24,90 eur/100 g, je od dnešního dne pouze 13,90 eur/100 g. To je o 44 % méně.

Rifuzl nikdy nebude nejlevnější

První podtitulek tohoto článku (Jak je možné, že máte vyšší ceny, když jsou produkty bez obalu?) je ve skutečnosti zavádějící. Vypadá to, jako by u nás byly produkty obecně dražší, což však není pravda. To nám potvrzují i ti z vás, kteří u nás pravidelně nakupují a porovnávají ceny s jinými obchody. Samozřejmě je důležité srovnávat jablka s jablky a ne s hruškami.

Stejně jako se liší automobily a nestojí stejně (i když všechny plní stejnou funkci, dovezou nás z bodu A do bodu B), tak ani všechny výrobky nejsou stejné. Srovnání nejlevnějších těstovin z diskontu s ekologickými těstovinami značky Gabaroni v nabídce Rifuzlu není na místě. Můžeme si tedy ujasnit ještě jednu věc:

Rifuzl nikdy nebude nejlevnějším obchodem. Jak jsem výše citoval Toniho, cenu vždy někdo zaplatí – často je to naše planeta, která je však jediná. ?

Slibuji však, že u nás najdete cenově dostupné, kvalitní výrobky a že kvůli cenám nebudeme dělat kompromisy v našich principech. Protože dělat věci správně a dělat je dobře je důležitější než dosahovat co největšího zisku.

Abych nemluvil jen já, zakončím tento článek komentáři k cenám, které jste nám poslali vy (přiznávám, vybral jsem spíše ty pozitivní a povzbuzující). Zvu i vás, abyste se k našim cenám vyjádřili níže v komentářích.

Včera jsem byla u Manci v obchodě a musím říct, že k vám chodím čím dál s větší radostí ?. Včera jsem byla v Rifuzlu už asi počtvrté a postupně si doma v praxi uvědomuji hodnotu nakupování bez odpadu. Přiznávám, že se mi to ne vždy daří, ale když porovnám své návyky z loňska s letošními, změnila jsem je alespoň o 50 % a přešla na udržitelné produkty. Jak jsem již napsala Sabině na FB / Mami na vrtu, říkám to i vám. Jídlo a ostatní výrobky, které v Rifuzlu nabízejí, mají plnou, kvalitní a především slovinskou chuť, a proto jsou o to cennější a vydatnější. Asi před dvěma měsíci, možná o něco déle, jsem k vám poslala svou asistentku pro prostředek na mytí nádobí, olivový olej a myslím, že ještě nějakou další drobnost. Když se dívka vrátila s výrobky, sdělila mi, že to přece nejde, protože je to všechno strašně drahé, a že pokud budu ve nákupu vašich výrobků pokračovat, zbankrotuji.

No, dny ubíhaly, pak týdny, a hle, v pondělí tohoto týdne jsem zjistila, že mi dochází olej a došel mi i prostředek na mytí nádobí. Přemýšlela jsem, kdy jsem je vlastně koupila? Už jsem si to nemohla vybavit a zjistila jsem, že mi ty výrobky vydržely opravdu dlouho, prakticky nejméně dva celé měsíce a ještě něco navíc. Proto jsem si začala uvědomovat, že takové nakupování se opravdu vyplatí. Skvělé. Minulý týden jsem u vás koupila máslo a domácí Vegetu. Máslo mi samotné namazané na chlebu moc nechutná. Ale stejně ho jím spolu s domácí jahodovou marmeládou, kterou si sama vařím. Včera jsem navíc od jedné známé dostala domácí brambory, které jsem si uvařila, namazala na ně máslo z Rifuzla a Vegetu a chutě byly prostě dokonalé. Opravdu super.

Moje drahé, buďte vytrvalé, odvážné a přeji vám co nejvíce spokojených zákazníků. Mě jste si už získaly, zejména proto, že u vás v obchodě panuje tak příjemná domácí atmosféra a Manca opravdu ráda pomáhá ?.

Přeji vám krásný víkend a užijte si ho

Metka Knez

Ahoj! S následujícími příběhy naprosto souhlasím. Mnozí lidé vůbec netuší, kam jim utíkají peníze. Káva, cigarety, každý večer víno... to by se dalo proměnit v nákup plnohodnotných potravin bez obalů, které jsou z dlouhodobého hlediska lepší pro naše zdraví. Tak bychom také ušetřili na nákladech, které vznikají v souvislosti se zdravotními problémy ve stáří. Zkrátka, všechno se nějak vyrovná, ne?

V mém případě jsem se k životnímu stylu ZW přiblížila jako studentka, která přechází na status freelancerky. Sama jsem nikdy nechodila na kávu, nekouřila a peníze mi opravdu jen tak nelétaly, všechno bylo promyšlené a skromné, každý nákup pečlivě naplánovaný. Proto se mi osobně nakupování bez obalů zdá dražší, i když ho ze všech sil podporuji. Pak přichází frustrace: „Proč to vlastně nejde?“ Zůstávám však optimistická, že se moje finanční situace brzy zlepší a budu moci svou peněženkou podpořit to, v co věřím. Prozatím se snažím, jak jen to jde.

Jsem ale naštvaná, když lidé v dobré finanční situaci říkají, že produkty ZW jsou drahé.

@marusafakin

„Páni, to jsou ale ceny,“ pomyslela jsem si při své první návštěvě. Bohužel je pravda, že spoustu věcí se dá sehnat mnohem levněji zabalených v plastovém sáčku.

Přesto jsem si své plátěné tašky a sklenice naplnil rýží a luštěninami za asi 20 € a ještě ten samý den jsem odjel na měsíční dovolenou, jejíž výzvou bylo právě zero waste. S sebou jsem si vzal ještě olej, ocet a pár koření, na dovolené jsem pak nakupoval výhradně čerstvé ovoce a zeleninu.

I přesto, že zmíněný nákup v Rifuzlu byl každý den součástí hlavního jídla a byl poměrně drahý, vrátil jsem se domů s téměř polovinou zásob. Doplňoval jsem je až dnes, téměř o dva měsíce později.

No nevím... ~15 €/měsíc + ovoce a zelenina. Moji milí rifuzlci, ještě si to pořádně promyslím, jestli se mi to finančně vyplatí. Sáček chipsů je bohužel levnější, stejně jako veškeré zpracované a nezdravé jídlo.

Vážně, jediné, čeho lituji, je to, že jsem čekal skoro celý rok, než jsem vás navštívil. Děkuji, že Lublani (a celému Slovinsku) ukazujete, co ZeroWaste opravdu znamená! ?

@tomaz.kocman