V vločkách a semínkách jsme našli hmyz. Vyvoláme paniku!

Toto není zavádějící „clickbaitový“ nadpis. V uplynulém měsíci jsme v některých potravinách, které prodáváme, skutečně objevili několik „škůdců“. Když k tomu dojde, samozřejmě okamžitě podnikneme vše potřebné, abychom neprodávali „zkažené zboží“: takové zboží stáhneme z prodeje, informujeme dodavatele a případné zákazníky, kteří si tyto potraviny nedávno zakoupili.

Dnes se zamyslím nad tím, proč je dobré a logické, že se taková událost občas stane.

V posledních desetiletích jsme si jako lidé zvykli na průmyslově pěstované, zpracované a balené potraviny. Pokud v zakoupeném salátu najdete šneka nebo v jablku červa, je z toho obrovský skandál a pro obchodníka i pěstitele nejhorší noční můra. Zdá se, jako by někteří dokonce sotva čekali, až se jim to dostane na talíř (doslova i v přeneseném smyslu), protože takové zprávy a příspěvky na sociálních sítích všichni rychle sdílejí a virálně se šíří.

Odkud se tedy bere takové nadšení, strach a rozrušení z nic netušící larvy můry?

Pokud pravidelně navštěvuješ Rifuzl, víš, že se snažíme co nejvíce věcí nakupovat lokálně – především proto, že se tak k nám do obchodu dostávají bez plastových obalů. Ale také proto, že podporujeme místní ekonomiku a prodáváme lokálně vypěstované potraviny, které jsou pro nás, lidi, nejlepší, nejvýživnější a nakonec je i nejlogičtější a nejpřirozenější se tak stravovat.

Produkty nakupujeme přímo od zemědělců, takže neprocházejí výrobním procesem, zpracováním, balením ani dlouhodobým skladováním. Při takovém procesu existuje možnost, že vajíčka, z nichž se o několik měsíců později v obilí vyvinou larvy (lidově červi), pocházejí již přímo z pole. Podívejme se nyní, co to v praxi znamená, protože to implicitně obsahuje mnoho informací.

Pokud se vajíčka již nacházejí na poli, znamená to, že toto pole vyhovovalo již jejich rodičům a že se na něm také „pasli“. Pokud si vesele pochutnávaly na úrodě, znamená to, že toto pole nebylo postříkáno prostředky na hubení škůdců. Zemědělec, majitel pole, riskoval (na rozdíl od souseda, který postřikoval), že mu část úrody sežerou hmyz, který je na druhou stranu také součástí ekosystému a zodpovědný za to, že v přírodě vůbec něco rodí (díky opylování a stovkám dalších úkolů, které jim příroda svěřila – jsou také potravou pro ptáky a další zvířata dále v potravním řetězci). Přítomnost takzvaných škůdců je tedy lepším ukazatelem než jakýkoli certifikát, že byla tato potravina vypěstována přirozenějším způsobem než ta, která vypadá perfektně, ale chutná prázdně a kterou nenapadne žádné zvíře ani nemoc.

Zkrátka potraviny, které nikdo kromě člověka nechce, jsou krajně podezřelé. Pokud chceš jíst skutečně přírodní potravu, nesmíš se bát nějakého hmyzu nebo jeho potomstva, ale naopak ho musíš dokonce očekávat!

Ani já nerad sdílím jídlo na talíři s hmyzem

Samozřejmě ani já nerad jím jídlo, které přede mnou už okusovaly nějaké larvy. A když se nad tím dobře zamyslím, je to také zcela logické a přirozené – proč bych měl jíst potraviny, z nichž larvy již vyjedly ty nejlepší živiny a zanechaly jen své výkaly?

Proto se v Rifuzlu společně s dodavateli staráme o to, aby jídlo bylo bezvadné a bez „hmyzu“. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchod bez obalů, je to sice obtížnější než v běžných obchodech, ale v několika bodech vás mohu uklidnit, že zbytečně nenecháváme larvy, aby nám sežraly zásoby:

1. Potraviny, u nichž hrozí rychlé zkažení, ihned po dodání přemístíme do vzduchotěsně uzavřených nádob HACCP, certifikovaných pro skladování potravin. Tím zabráníme tomu, aby i v případě, že se do našeho skladu dostanou nežádoucí návštěvníci spolu s určitou potravinou, zničili pouze tuto potravinu a nemohli se dále šířit.
2. Sklad (zejména v létě) udržujeme na co nejnižší teplotě – tím se zabrání zahájení procesů vývoje a rozmnožování škůdců, nebo se alespoň zpomalí.
3. V dávkovačích a nádobách v obchodě nemáme velké množství potravin, aby nebyly vystaveny nežádoucím „predátorům“, slunci ani vyšším teplotám. Místo toho je doplňujeme častěji, některé dokonce několikrát denně.
4. Pravidelně kontrolujeme naše sklady a zásoby, dbáme na vysokou úroveň hygieny dávkovačů, lopatky, nádob na skladování potravin a celé prodejny.
5. Pokud dojde k „napadení hmyzem“, dané potraviny okamžitě stahujeme z prodeje, izolujeme je a informujeme dodavatele.
6. Na našem účtu najdeš odkaz na formulář pro zpětnou vazbu, abys nám mohl kdykoli anonymně nebo neanonymně nahlásit, pokud s zakoupenými výrobky není něco v pořádku, a my můžeme okamžitě přijmout příslušná opatření.

Koneckonců, pokud byla chyba na naší straně, přines potraviny s hmyzem zpět a my ti buď vrátíme kupní cenu, vyměníme zboží nebo vystavíme dobropis (jak jsme to již udělali a dokázali v případě popcornu).

Reklamaci uznáme na základě účtenky (z níž je patrné datum nákupu) a pouze v případě, že potvrdíme přítomnost larev již v našem skladu. V teplých dnech a při nesprávném skladování doma (mimo vzduchotěsně uzavřené sklenice nebo jiné nádoby na skladování potravin) je totiž velmi pravděpodobné, že se larvy dostanou do potraviny a rozmnoží se později, nikoli v Rifuzlu. V takovém případě samozřejmě nemůžeme reklamaci uznat, protože by se mohlo jednat o zneužití.

Proto ti pro nakupování, a především pro skladování potravin doma, nejvíce doporučujeme skleněné sklenice se šroubovacím uzávěrem nebo s patentovým uzávěrem (obojí si můžeš koupit i u nás), které zabraňují šíření škůdců v potravinách. Pokud nakupuješ v papírových nebo pletených taškách, rozhodně ti doporučujeme, abys je doma přesypal do nádob nebo sklenic, které lze vzduchotěsně uzavřít. Prozradíme vám ještě jeden trik – pokud suché potraviny na týden zmrazíte, zmrazení zničí všechny případné larvy. ?

Stránku ale nevyhodíme

Příběh ještě nekončí. Co se stane s reklamovanými potravinami? Díky tomu, že spolupracujeme přímo s farmami a pěstiteli, je i tato část příběhu mnohem lepší než v konvenční výrobě a obchodu.

Obvykle musí být takové potraviny zlikvidovány – spáleny nebo podobně. Naši farmáři si je však vezmou zpět a použijí jako krmivo pro svá zvířata, například pro krávy, slepice nebo prasata. Takto se tato potravina, se kterou je jinak vše v pořádku, neztratí. Zero waste v tom nejlepším smyslu slova.

Tak jsme se společně prokousali další historkou z pozadí Rifuzlu. Teď už víš, že kvůli červíčkům v ovesných vločkách, semínkách nebo jablkách nezemřeš, ale budeš vědět, že jsou opravdu tak dobré a kvalitní, jak tvrdíme. Spíš ti ublíží obilí, ovoce a zelenina, které už ani larvy molů nechtějí.

Pokud se ti tento příspěvek líbil, budeme my z Rifuzlu rádi, když ho sdílíš na Facebooku, aby se i ostatní dozvěděli o nakupování kvalitních místních potravin bez vzniku odpadu.