Přeplněné lednové popelnice – kdo nesplnil svou povinnost?

Po Novém roce je čtvrť plná popelnic, které navzdory své velikosti nedokážou pojmout veškerý odpad, který jsme se do nich horlivě snažili nacpat. Většina lidí, kteří kolem takové popelnice procházejí, si pomyslí, že komunální služby (opět) nedělají svou práci. Je to logické, protože nejjednodušší je ukázat prstem na někoho jiného.Ale stejně jako má mince dvě strany, i na tento problém se lze podívat z jiného úhlu pohledu: místo toho, abys obviňoval někoho jiného (komunální služby), můžeš se zeptat: „Co mohu udělat já, aby popelnice nebyla tak plná?“ nebo snad dokonce: „Je to moje vina, že je v něm toliko odpadků?“

To jsme si dnes kladli s Mancou otázku, když jsme se spolu s naší fenkou Gili ? procházeli naší čtvrtí v Rožni dolini, kde také vznikly fotografie v tomto článku. Jelikož jsme za poslední 3 roky výrazně snížily množství odpadu, které produkujeme, připadá nám nepředstavitelné, že bychom za pár dní vyprodukovaly takové množství odpadků, jaké je v těchto dnech vidět před některými domy.Teprve při takových procházkách a při pohledu na to, kolik jídla, ale i dalších, ještě použitelných věcí (dokonce i zabalených dárků!) každý den vyhazujeme, si uvědomujeme, v jaké bublině žijeme. I když se nám při tom pohledu svírá srdce, vytrváme, protože vidíme světlo na konci tunelu.

Tu a tam je Rifuzl (nebo přesněji někdo z nás, kdo v Rifuzlu pracuje) terčem různých kritik ohledně našeho úsilí o nakupování bez obalů. Kritiky je spousta, ale nakonec se všechny dají shrnout do následujících variací: pokud je rozhodnutí a úsilí o snižování množství odpadu na každém jednotlivci, je to celé k ničemu. Stát by měl přijmout zákony na snižování množství odpadu.

Dobře, zkusme si pro cvičení představit, že stát skutečně přijme takové opatření. Jak by takový zákon vypadal? Možností je samozřejmě nekonečně mnoho, ale pro tento myšlenkový experiment si vyberme co nejjednodušší a nejefektivnější opatření: zákaz prodeje výrobků balených v jednorázových plastových obalech.Zní to logicky, že? Většinu odpadu tvoří stejně obaly na jedno použití, které se nerozloží ještě stovky let.Máme tedy logické opatření. Jaké by však byly důsledky? Pokud se nad tím zamyslíme trochu hlouběji, vzhledem k tomu, v jaké společnosti žijeme, ze strany společnosti došlo k mimořádnému odporu proti takové změně (předpokládám, že nejvíce by se bouřili ti, kteří mě právě teď přesvědčují, že problém odpadu musí vyřešit státní orgán).

Zkuste si představit, co by takový zákaz přinesl:

1. Žijeme v hojnosti a pohodlí jako nikdy předtím a taková změna by znamenala, že bychom se museli vzdát mnoha věcí. Nakupování přes internet? U většiny výrobků je to v současné době nemožné. Široká nabídka výrobků stejného typu? Pravděpodobně se mnohé zahraniční firmy či nadnárodní společnosti nepřizpůsobí prodeji ve Slovinsku.

2. Vyšší ceny výrobků kvůli vyšším nákladům na balení do alternativních obalů.

3. Mnohem menší a omezená nabídka výrobků na regálech.

4. Kratší trvanlivost výrobků.

5. Vzdání se mnoha zvyků, pokud si nezapomeneme přinést vlastní obal. Například: káva na cestu, ale nemáte s sebou kelímek? To nepůjde, příště si přineste vlastní hrneček.

6. Nezměrný nárůst balení do jiných materiálů, například skla, papíru, dřeva. Ačkoli se tyto materiály v přírodě přirozeně rozloží, často obsahují škodlivé přísady (barvy, lepidla). Větší poptávka po těchto materiálech by přinesla nové problémy v přírodě: více zdrojů na papír, dřevo (těžba) a sklo (lomy) a větší spotřebu energie na výrobu tohoto druhu obalů, nové továrny, elektrárny atd.

7. Méně zboží na regálech a nižší prodej znamenají menší ekonomickou sílu, nižší HDP (které je stále měřítkem úspěšnosti společnosti), což s sebou strhne celou ekonomiku, na níž stojí celosvětová ekonomika.

Mohl bych pokračovat, ale domnívám se, že už i tak je jasné, že důsledky takového opatření by byly značně dramatické.Ještě jedna věc. „Stát“ tvoříme my, lidé, včetně těch, kteří pracují ve státních institucích. Lidé se svými přáními, zvyky a obavami. Lidé, kteří vynaložili velké úsilí, aby se dostali do určité politické funkce. Funkční období trvá 4 roky. Kdo z volených představitelů by si chtěl tak radikálním opatřením, jakým je zákaz plastů, nadělat nepřátele mezi lidmi? Přesně tak, nikdo! Proto i my, kteří bychom takovou změnu skutečně rádi viděli, můžeme jen doufat, že se jí dočkáme.„Ale Primoži, vzhledem ke všemu, co jsi napsal, jak můžeš být stále optimistický a jak vy, Rifuzlarji, vytrváte ve své práci?“ Protože s Mancou pozorujeme pomalé, ale zásadní změny ve společnosti. Věci kolem nás už nám nepřinášejí radost (o tom jasně svědčí mnoho ještě zabalených dárků, které v těchto dnech zaplňují kontejnery). V Rifuzlu každý den někomu z kolemjdoucích otevřeme oči, aby se nejprve zamyslel a poté krok za krokem změnil své návyky, sdílel své zkušenosti s ostatními a doporučil jim Rifuzl... aby i jeho sousedé, přátelé, rodina a známí objevili způsoby, jak ve svém životě omezit odpad. A tak se již začínají objevovat příběhy a poděkování.

Protože žít s méně odpadem znamená žít lépe a šťastněji. A to je nakonec to, co nás Rifuzláře (= všechny, pro které je nakupování do vlastních obalů potěšením) pohání: děláme to proto, že nám snižování množství odpadu přináší radost a na konci dne jsme šťastnější a vděčnější za to, co máme.

I kdybych svým „zero waste“ přístupem náhodou nezachránil svět před plastovým odpadem, stačí už to, že alespoň já nevytvářím další odpad.Pokud se každý z nás sám rozhodne pro jiný životní styl (a ne proto, že by nám byl vnucen zvenčí, třeba „státem“), může s radostí udělat krok k lepší společnosti, ve které chce v budoucnu žít. A tento krok udělá z vlastní vůle, s radostí a tempem, které si každý zvolí sám, nikoli kvůli vnějšímu nátlaku. Rifuzl existuje jen proto, aby ti tento krok usnadnil. Nic víc, nic míň.A jaký je tvůj názor? Napiš ho do komentáře níže nebo sdílej odkaz na tento článek spolu se svým názorem na své oblíbené sociální síti (klikni pro FB) a označ ho @Rifuzl, abychom ho také našli a přečetli si ho! ;)